Závod pravdy
Poslední dva dny byly nabité vzrušující energií. Už pouhá cesta z našeho hotelu do Lutychu pro mě byla nezapomenutelným zážitkem. Týmový konvoj uvízl v dopravní zácpě před městem, když tu se zničehonic zjevil policista na motorce. Majáčky na jeho stroji začaly blikat a my vjeli do Lutychu uličkou vytvořenou dvěma tisíci aut, která uhýbala na obě strany silnice a vytvářela nám čestnou stráž.
Cyklista David Millar popsal původní vizi týmu jako „spíše Formule 1 než profesionální cyklistika“ a toto srovnání je příhodné. Dvě minuty po zaparkování týmového autobusu byl vymezen chráněný kruhový prostor a začalo vykládání nesčetných kol připravených k použití, která se v lutyšském slunci leskla díky mechanikům Diegovi a Davidovi, kteří je předchozí noc důkladně vyčistili. Bylo to jako dobře provedená zastávka v boxech. Všichni mechanici samozřejmě působí zdánlivě lhostejně, přesto však poznáte, že s velkou hrdostí dbají na to, aby prostor a vybavení jejich týmu byly nejlepší. Dokonce nastříkali pneumatiky autobusu, aby byly opravdu černé!
Třicet sekund poté, co mechanici dokončili vymezování prostoru kolem autobusu, se na nás sesypal dav. Cyklističtí fanoušci jsou fanatičtí a proto je miluji. Italský výraz pro „fanoušky“ je mnohem lepší – tifosi. Mark Cavendish a Bradley Wiggins jsou v Evropě už nějakou dobu superhvězdami, takže když se dostavili k zahřívací jízdě, čekaly na ně čtyři řady příznivců. Bylo to jako sedět v první řadě na velké přehlídce maškarních kostýmů. Barevné paruky, cyklistické retro dresy a neustálé třepotání různých vlajek, to jsou na Tour obvyklé výjevy. Plný počet bodů za snahu patří dívkám, které si celá těla pomalovaly barvami kazašského týmu Astana. Ne, že by mě rozptylovaly, ale Peta (Toddová, drahá polovička Marka Cavendishe) mě rychle vrátila zpět na zem, když mě požádala, jestli bych nedohlédl na jejich malou dcerku Delilah, která nás ten den přišla s mámou navštívit. Peta ví, že sám mám dvě děti, a zdálo se, že mi plně důvěřuje, když mě s ní dvacet minut nechala. Byl jsem opravdu dojatý a Delilah se nemohla chovat lépe, neboť dokázala spát při cvakání dvou tisíc fotoaparátů, které se rychle objevily v rukou shromážděných davů fanoušků. Asi je zvyklá.
Další stránka života, která se úplně změnila, je čas. Všichni jsme zažili, že někdy plyne rychleji a někdy pomaleji, ale u týmu Sky je tento efekt znásoben tak, že se to nedá s ničím srovnat. Myslím, že to je tím vzrušením – náš jezdec Chris Froome byl tak natěšený na začátek časovky, že celých 6 km odjel s olejovými tampóny Olbas v nose (používají je při zahřívacích jízdách k pročištění dýchacích cest)! Naprosto opačná situace nastala, když v časovce konečně přišla řada na Bradleyho. Hodiny se líně vlekly k času sedm minut po čtvrté, kdy Bradley vyrazil na trať. Sledoval jsem jeho časovku s Davem Brailsfordem a několika mechaniky v týmovém karavanu – sedm minut a dvacet sekund jako by trvalo hodiny. Časovky bývají často označovány jako „závod pravdy“, neboť vítězství závisí na síle a vytrvalosti každého jezdce, a ne na pomoci týmových kolegů nebo jiných cyklistů, za nimiž lze jet v závěsu. Bradley naštěstí letěl jako vítr a dostal se na čelo pořadí, ale člověku, který s týmovým vedením seděl v obytném vozu, připadalo sedm minut a dvacet sekund jako dlouhá doba.
Řádný začátek závodu obstarala včerejší první etapa a celý cyklus činností se znovu s naprostou dokonalostí opakoval. Všechno proběhlo za natolik hektického balení, umývání aut, kontrolování tlaku pneumatik a ověřování hladin oleje, že spoustu věcí si nepamatuji. Příště si možná budu dělat poznámky. Asi nejzajímavější událostí mého dne byl hlasitý křik, který jsem uslyšel vycházet z dílny mechaniků. Běžel jsem tam v domnění, že se někdo musel smrtelně zranit, jen abych objevil našeho španělského mechanika Diega, jak oslavuje první gól svého týmu ve finále mistrovství Evropy!
Nyní dáváme sbohem Belgii a přesunujeme se do nového hotelu ve Francii. Všichni jezdci se připravují na druhou etapu a my balíme svá auta. Dan, náš týmový fyzioterapeut, na mě mává, abych mu pomohl naložit ortopedické matrace některých jezdců. Znovu zvedáme kotvy.
Sledujte Martina na Twitteru: @Teamsky_Jaguar
Navštivte domovskou stránku: http://www.jaguar.com/cz/cs/xf_sportbrake/