Kořeny Jaguaru v motoristickém sportu

Závodní úspěchy v průběhu desetiletí

Během své historie zkonstruoval Jaguar několik nejrychlejších a nejmarkantnějších sportovních vozů na světě. Společnost Jaguar měla vždy zájem na tom, aby prokázala svůj potenciál na závodní dráze i na silnici.

Uprostřed nedostatku v poválečné Velké Británii způsobil XK120 rozruch. V té době to byl nejrychlejší sériově vyráběný vůz na světě a jeho spolehlivost mu přinesla úspěchy na závodní dráze. Tento vůz získal tři vítězství v Alpském mistrovství a dvě první místa na RAC Rally, zatímco tři vozy XK120 obsadily v roce 1950 na Tourist Trophy první, druhé a třetí místo.

• 

  ČISTOKREVNÉ ZÁVODNÍ VOZY

  William Lyons rychle rozpoznal výhody, které by přinesl značce čistokrevný závodní vůz Jaguar. Po průzkumné cestě do Le Mans v roce 1950 souhlasil s vývojem vozu, z něhož se později vyklubal C-Type poháněný motorem odvozeným z typu XK120.
  
  Tři vozy C-Type byly v roce 1951 dokončeny přesně v termínu, aby mohly nastoupit do závodu 24 h Le Mans. Vůz řízený Peterem Walkerem a Peterem Whiteheadem zvítězil hned při svém prvním startu.
  
  O dva roky později obsadily vozy C-Type v Le Mans první, druhé a čtvrté místo, částečně díky svým revolučním kotoučovým brzdám, které byly vyvinuty ve spolupráci s Dunlopem. Tyto brzdy umožňovaly jezdcům Jaguaru získávat cenné metry tím, že na konci tři a půl míle dlouhé rovinky Mulsanne mohli brzdit z rychlosti 150 mil/h (241 km/h) mnohem později než jejich rivalové.

• 

  VÍTĚZNÁ SÉRIE POKRAČUJE

  D-Type, nástupce typu C-Type vyvinutý Malcolmem Sayerem, těžil také z jedné technické inovace, která se stala v následujících desetiletích standardem. Měl konstrukci monocoque s pevnou centrální "vanou" pro řidiče, přičemž nejdůležitější mechanické díly byly uloženy v pomocných rámech vpředu a vzadu.
  
  Design vozu D-Type byl aerodynamicky tak účinný, že jeho nejvyšší rychlost mohla být zvýšena na 170 mil/h (274 km/h) a při testech pro závod v Le Mans v roce 1954 překonal rekordní čas na kolo z předešlého roku o pět sekund. D-Type zvítězil v Le Mans až v následujícím roce. Další vítězství následovalo v roce 1956 a v roce 1957 se podařil skutečně pozoruhodný výkon, neboť vozy D-Type obsadily první, druhé, třetí, čtvrté a šesté místo.
  
  Podívejte se na film o vítězných vozech D-Type >

• 

  MODERNÍ ÉRA

  V roce 1955 se Jaguar stáhl z motoristického sportu, ale nadále však poskytoval svá vozidla zákazníkům, kteří s nimi nastupovali do závodů. Prvním z nich, jenž po typu D-Type dosáhl pozoruhodného úspěchu, byl E-Type Series 3 poháněný závodní verzí motoru V12. S tímto typem vyhrál Bob Tullius v roce 1975 americké mistrovství sportovních vozů Sports Car Championship of America. Tullius získal kromě toho v letech 1977 a 1978 titul v seriálu závodů Trans Am za volantem vozu XJ-S. Podobný stroj připravený stájí TWR Racing a řízený Tomem Walkinshawem zvítězil v evropském mistrovství v roce 1984.
  
  O tři roky později byl Jaguar a TWR neporazitelnou kombinací v mistrovství světa sportovních vozů. Vozy XJR-8 zvítězily v osmi z deseti závodů. Další vývojovou evolucí tohoto vozu byl XJR-9 se sedmilitrovým motorem, který zvítězil v Le Mans poprvé od roku 1957.
  
  Jaguar byl v Le Mans naposledy úspěšný v roce 1990, kdy dva vozy XJR-12 obsadily první a druhé místo. V nedávné době bylo naplňování snu o slávě na legendární francouzské závodní trati svěřeno týmu Jaguar RSR, který nastoupil do amerického seriálu Le Mans s modifikovaným vozem XKR a v roce 2010 vrátil značku Jaguar zpět na startovní listinu závodu 24 h Le Mans.